Potrat – čtěte dříve, než se pro interrupci rozhodnete

Potrat neboli abortus je vypuzení plodu z dělohy v prvních 24 týdnech jeho trvání. Rozeznáváme:

• potrat samovolný – spontánní, nevyvolaný zevním zásahem
• potrat umělý – vyvolaný zevním zásahem, lékařský, nebo provedený nezákonně

Potrat není pouze zdravotní, ale také etická a morální otázka

Samovolný potrat

Samovolným potratem končí 15 až 25 % všech těhotenství, které jsou již potvrzena těhotenským hormonálním testem hCG nebo ultrazvukem. Je za tím mnoho civilizačních příčin, jako je znečištěné prostředí, stres, rychlý životní styl a odkládání mateřství do pozdějšího věku.

Příčiny a rizika samovolného potratu:

• chromozomální vady plodu
• imunologické příčiny
• genetické problémy, kdy má jeden z rodičů nebo oba nebo sourozence s genetickým postižením, což znamená vyšší riziko potratu z genetických příčin
• hormonální příčiny, jako nedostatečná funkce žlutého tělíska či porucha funkce štítné žlázy
• infekce matky s horečnatým stavem v kombinaci s infekcí, jako listerióza, příušnice, zarděnky, spalničky, kapavka či HIV
• chronické onemocnění matky, jako cukrovka, porucha srážlivosti, vysoký krevní tlak a další
• užívání některých léků může způsobit vývojovou vadu či potrat, proto v těhotenství neužívejte žádné léky bez porady s lékařem
• zevní škodlivé vlivy, jako je kouření, alkohol, drogy, ale i traumata
• toxické látky v prostředí, jako je olovo, arzén a některé chemikálie, jako formaldehyd, benzen, etylenoxid i rentgenové záření
• věk matky a otce, kdy pravděpodobnost potratu roste s věkem ženy. Ve 40 letech má žena 2x takové riziko potratu než ve věku 20 let, ve věku nad 45 let končí potratem 75 % těhotenství a pravděpodobnost potratu roste také s věkem otce
• opakované potraty mají v dalším těhotenství vyšší pravděpodobnost potratu
• vícečetná těhotenství jsou více ohrožena potratem než ta jednočetná
• obezita vede ke zvýšenému riziku potratu
• některá invazivní vyšetření v těhotenství nesou malé riziko, jako amniocentéza nebo choriocentéza

Samovolný potrat se projevuje krvácením z rodidel a často i bolestmi v podbřišku. Je třeba ihned tuto situaci konzultovat s gynekologem. Při těchto příznacích je nutné lékařské vyšetření.

VIDEO: Průběh potratu během 2 trimestru. 

Léčba potratu

• Jeden samovolný potrat do 12. týdne těhotenství je poměrně častý u mnoha žen a ve většině případů to neznamená, že nebude moci mít další děti. Není nutné podrobné vyšetření a léčebná opatření.
• V případě opakovaného potratu počtu 3 a více je nutné najít a odstranit příčinu před dalším otěhotněním a zlepšit ženě šanci donosit a porodit zdravé dítě.
• Doporučují se vitaminové doplňky, zvýšený přívod kyseliny listové – Acidum folicum a před otěhotněním a po něm do ukončeného 12. týdne podpora funkce žlutého tělíska dodáváním formy přirozených gestagenů v tabletách, polykáním či zaváděním do pochvy či v injekční formě.
• Pokud hrozí samovolný potrat, je na místě klid na lůžku v domácím prostředí či hospitalizace podle situace. Léčba je individuální podle příčiny gestageny, léky proti krvácení a tišící bolest.
• Někdy nelze potratu zabránit a je nutné při probíhajícím potratu či zjištěném odumřelém, nevyvíjejícím se těhotenství, provést současně i revizi dutiny děložní operativně.

Kdy provádět přerušení těhotenství?

Čím dříve se žena rozhodne k přerušení těhotenství, tím bude zákrok jednodušší a šetrnější ke zdraví. Může to mít následky vzhledem k dalšímu chtěnému těhotenství.

Umělé přerušení těhotenství

V ČR může žena na vlastní žádost přerušit těhotenství do ukončeného 12. týdne, 11 týdnů a 6 dnů. Jde o placený zákrok za 4 000 až 6 000 korun podle stupně gravidity.

Ukončení těhotenství ze zdravotních důvodů je hrazeno zdravotní pojišťovnou. Předepsaný odstup mezi potraty je u nás 6 měsíců, ale s každým potratem se zvyšuje riziko zdravotní i riziko neplodnosti.

Interrupce pomocí tablety

Chemická interrupce je obvyklá metoda do 9. týdne těhotenství. Jde o podání mifepristonu s názvem Mifegyne. Asi 8 % až 10 % těchto interrupcí vyžaduje následný chirurgický zákrok v podobě podtlakového odsání. V ČR je metoda schválená od roku 2013.

• Výrazně redukuje medicínské komplikace spojené s chirurgickým zákrokem.
• Pooperační zánět dutiny děložní se po farmakologickém přerušení těhotenství prakticky nevyskytuje.
• Nežádoucím efektem může být zvracení, nevolnost a bolesti v podbřišku.
• Mifepriston je antiprogesteron, který se váže na progesteronové receptory s mírnou antiglukokortikoidovou a antiandrogenní aktivitou a podává se perorálně.
• Mifegyne je v ČR již registrován a od roku 2014 ho mohou vydávat jen nemocnice s lůžky.

ČTĚTE TAKÉ: Podrobně o metodách antikoncepce. 

Chirurgická interrupce

Ukončení od 12. do 24. týdne má své přesná specifika. Tyto výkony se dělají za hospitalizace v nemocnici a jen z genetických důvodů. Je nutno absolvovat podrobná vyšetření u specialisty na genetice. Bez toho nelze ukončení provést. Potrat se provádí v nemocnici na gynekologickém oddělení.

• V celkové anestézii se po desinfekci zevních rodidel a pochvy zachytí speciálním nástrojem děložní čípek a provede se rozšíření kanálu děložního hrdla, tzv. dilatace kovovými tyčinkami, tzv. dilatátory.
• Dilatace se provádí podle stáří těhotenství, čím větší gravidita tím větší dilatace.
• Plodové vejce se z dutiny děložní odsaje podtlakovou savkou pomocí vakuumaspirace, vakuumkyretáže neboli vakuumexhausce.
• Po odsátí plodového vejce se provádí tzv. revize dutiny děložní kyretou, při které se odstraní možné zbytky plodu.

Vzhledem k morálním zásadám nezobrazujeme žádné detailní fotografie

Jak dlouhý je pobyt v nemocnici po potratu?

Pobyt se liší podle zařízení, kde je prováděn.

• Ve státní nemocnici probíhá asi tak, že v 7 ráno žena nastoupí, podepíšete papíry, převlečete se do pyžama a bude čekat na pokoji. Často jsou zákroky prováděny až po obědě. Na operačním sále zákrok v narkóze trvá asi 15 minut. Pak jede žena zpět na pokoj, a když je vše bez komplikací, čeká na propouštěcí zprávu a odchází kolem 15 až 18 hodiny.
• Na soukromých klinikách ženu většinou objednají již na přesný čas, příprava trvá pár minut a za 2 hodiny je propuštěna. Musí mát zajištěn odvoz. Jde o individuální přístup, ale ceny jsou většinou mírně vyšší.

Optimální je provedení výkonu do 8. až 9. týdne těhotenství, což je nejšetrnější. Čím je těhotenství větší, tím je výkon pro ženu i organismus více zatěžující a přináší více rizik. Provádí se ambulantně v rámci jednodenní operativy a odchod domů po zákroku je za 2 a více hodin.

Jestliže žena, která potratila, je Rh negativní, musí dostat protilátky anti-D, aby v dalším těhotenství nenastaly žádné komplikace u dítěte. Po jakémkoliv typu potratu krevní skupinu embrya zjistit nelze, a proto musí injekci dostat všechny ženy.

Hygienické zásady po interupci

• Po provedení umělého potratu je nutné první 3 dny omezit fyzickou aktivitu a chránit se proti prochladnutí a onemocnění.
• Asi 2 až 3 týdny se musí dodržovat zvýšená hygiena, nekoupat se, ale jen sprchovat.
• Pohlavní styk lze mít až po kontrole a po domluvě s lékařem.
• Za 2 týdny po výkonu je vhodná kontrola u gynekologa.
• Obnovení menstruace lze očekávat za 4 až 6 týdnů po výkonu.
• Je vhodné zavést účinnou antikoncepci k zabránění dalšího nežádoucího těhotenství.

Pokud se po zákroku objeví příznak zánětu, jako vysoká teplota nad 38 °C, silné bolesti břicha a silné krvácení, je nutné vyhledat lékařskou pomoc co nejdříve a provést kontrolní gynekologické vyšetření. Zánět může vést až k problémům s dalším otěhotněním a vejcovody se mohou stát neprůchodnými.

Co nastane po zákroku?

Těsně po zákroku se objevují mírnější bolesti v podbřišku a mírné špinění asi týden. Bolesti se dají většinou zvládnout s běžnými analgetiky, jako je Ibuprofen a s klidovým režimem. M

enstruace se po potratu objevuje individuálně a po celou dobu šestinedělí může žena krvácet i špinit. Menstruace se objevuje nejdříve za 14 dnů a nejpozději po skončení šestinedělí, kdy by žena měla absolvovat prohlídku u gynekologa. Pokud se dosud menstruace neobjevila, je nutné provést ultrazvuk a prohlédnout dělohu.

Rizika a následky potratů

Největší riziko je zejména infekce. Ženy musí po jakékoliv formě potratu důsledně dodržovat hygienické zásady. Děloha je po zákroku díky roztaženému hrdlu pro bakterie z pochvy mnohem snadněji přístupná.

Pokud dojde k zánětu dělohy a podcenění situace, může se infekce šířit na vejcovody a vaječníky. Důsledkem může být trvalá neplodnost díky zmíněným neprůchodným vejcovodům. Jsou-li jen hůře průchodné, vyskytuje se mimoděložní těhotenství, které je nutné ukončit.

Možné komplikace

Peroperační komplikace

Jde o komplikace, které mají vliv na pacienty v průběhu chirurgického zákroku a mohou i nemusí být spojeny s nemocí, pro které se operace provádí, nebo v rámci jednoho chirurgického zákroku.

Perforace dělohy při UPT či revizi je značná. Riziko poranění dělohy a její proděravění během výkonu se řeší ihned v jedné narkóze, obvykle laparoskopií. Následky z hlediska plodnosti ale většinou nebývají.

Krevní ztráta

Klinicky významná se jeví ztráta větší než 500 ml. U miniinterrupce se většinou s touto komplikací běžně nesetkáváme.

Pozdější komplikace

Zánět dělohy

Příznakem je bolest v podbřišku, o něco silnější krvácení než to, co bylo doposud a zvýšená teplota. Rozšíří-li se zánět až k vaječníkům, přidá se navíc vysoká horečka a křečovité bolesti. Vaječníky mohou predčasně selhat.

Jestliže se u ženy komplikace vyskytnou, musí neprodleně ke gynekologovi. Nasadí se kombinovaná antibiotická terapie a často je i v nemocniční péči aplikovaná přímo do žíly.

Neprůchodné vejcovody

Když se vejcovody stanou neprůchodnými, jediným řešením k následnému otěhotnění je umělé oplodnění ve zkumavce IVF.

Nedostatečnost děložního hrdla

Menším rizikem je nedostatečnost děložního hrdla, která hrozí více u UPT, protože se hrdlo roztahuje uměle. To a pak způsobuje opakované potrácení plodů nebo předčasný porod.

Potrat, psychika a morální zásady

Mnoho mužů v této chvíli říká: „Dělej, jak myslíš, budu to respektovat.“ Čímž ženy paradoxně nepodpoří, ale nechají je ve velmi těžké situaci zcela samotné. Žena podvědomě či zřetelně cítí, že ji partner odmítá podpořit.

Žena očekává: „Ano, na dítě se těším, i když bylo neplánované, ale spolu to zvládneme.“

Mnoho žen se pak rozhodne pro interrupci, proto, aby „zachránily“ vztah a svého partnera si udržely. Stojí před rozhodnutím: „Partner nebo dítě“. Zoufale hledá podněty pro a proti interrupci, bojí se komukoliv svěřit a sdílení jí schází.

VIDEO: Ženy po potratu mluví o tom, jaký strašný zásah do jejich života to byl. 

• pokud se žena rozhodne k interrupci, přichází rozumové odůvodnění, proč je to „nejlepší“ řešení, pochybnosti však hlodají stále až do posledního okamžiku
• podrobení se smutné rezignaci a pasivitě, očekávání, že po zákroku bude vše, jako před tím
• den zákroku prožijí ženy jako ve snu a subjektivně pro ně trvá nekonečně dlouho
• někdy přichází po zákroku krátkodobá úleva a uvolnění intenzivního napětí
• přichází šok, konfrontace s okolím a psychický tlak, že se nejednalo o odstranění shluku buněk, ale že se jednalo o její dítě, což je od okamžiku početí pravda
• žena se cítí naprosto psychicky vyčerpaná, nedokáže analyzovat své pocity, jakoby se vůbec neznala, nechápe se a dlouhodobá úleva se u mnoha žen nikdy nedostavuje
• následuje chorobná snaha o obnovení původního stavu, popírání toho co se stalo, přesvědčování sebe, že se to bylo to nejlepší, potlačování události někam do pozadí
• smutek s nerozpoznanou přímou vazbou na potrat, PAS se může objevit bezprostředně po zákroku, ale i roky po něm
• žena zapírá a potlačí své negativní pocity, vytrácí se radost ze života, dostavují se nekontrolovatelné výbuchy afektu, labilita a okolí ji odsuzuje jako přecitlivělou
• potlačení pocitů vede k depresi a zoufalství, alkoholismu a závislosti na lécích
• roste agresivita vůči sobě i vůči otci dítěte, kterého žena viní za to, že neobstál ve své roli
• žena ztrácí důvěru k partnerovi, necítí se s ním bezpečně a většina vztahů se rozpadá
• potlačovaný vnitřní konflikt se projevuje psychosomatickými projevy, jako endokrinní, potíže se zažíváním, kožní problémy a projevy osobnostní aktivity s pronásledováním děsivými sny a nespavostí

PAS – postabortivní syndrom

1. strach, že ostatním dětem se může něco stát a jde o záchvaty strachu
2. „robot feeling“- otupení citu, trápí ženy i léta, žena nemůže plakat a zatvrdí se

Postavení ženy ve společnosti je vždy mnohem složitější. Vždy má těžší pozici a musí nést spoustu nátlaku společnosti, hormonálních změn a zodpovědnosti za rozhodnutí mít či nemít děti, popřípadě se porvat s následky potratu, anebo se postarat o nikdy nekončící péči o dítě a následná vnoučata.

Bohužel se nikdy muž nemůže vžít do jejích pocitů. Zážitky jsou totiž zcela nepředvíatelné. Přesto musí být co největší podporou v jakémkoliv rozhodnutí a vždy je to těžké pro oba partnery.

Za jak dlouho po potratu se mohu znovu pokusit o dítě?

Většina odborníků se shoduje počkat alespoň 6 měsíců. Podle nové skotské studie je však bezpečné otěhotnět během půl roku po prodělaném potratu a z lékařského hlediska je to i vhodnější. Odborný lékařský tým pod vedením doktorky Sohinee Bhattacharyaové shromáždil data od více než 30 000 žen, které prodělaly potrat a pak znovu otěhotněly.

Ženy byly evidovány ve skotských nemocnicích mezi rokem 1981 až 2000. Ženy, které otěhotněly během 6. měsíců po prodělaném potratu, měly v porovnání se ženami, které otěhotněly až později, menší pravděpodobnost, že znovu potratí.

Ženy, které brzy po potratu znovu otěhotněly, měly i menší pravděpodobnost porodu císařským řezem, předčasného porodu a nižší porodní váhy novorozeněte. Nesouviselo to ani se sociálními a osobními faktory či s jinými problémy v těhotenství včetně kouření.

Lékař tedy ženě doporučí otěhotnět až po 6. měsících, ale je jen na matce, jak se cítí a jak se rozhodne. Muž musí být podporou v rozhodnutí, jinak to nefunguje. Je tedy třeba preventivně řešit jak antikoncepci, tak i případné možné následky. Bohužel i v případě antikoncepce je žena ta, co nese zdravotní rizika a hazarduje se zdravím, ať už se jedná o hormonální antikoncepci nebo tělíska.

DÁLE ČTĚTE: Podrobně o mužské neplodnosti – impotenci.